Co je potřeba znát
před nákupem nemovitosti.
What you need to know before buying a property.

Nákup nemovitostí v této zemi se však řídí přísnými pravidly, zejména pro zahraniční občany. V následujících bodech shrnujeme hlavní možnosti, jak cizinci mohou získat nemovitosti v Thajsku.

1. Nákup bytu 

Podle Condominium Act B.E. 2522 (1979) platí, že pouze 49 % registrované plochy bytové budovy může být prodáno zahraničním vlastníkům, což se nazývá Foreign Quota. Zbývajících 51 % musí být vlastněno thajskými občany. Pokud je zahraniční kvóta vyčerpána, cizinci mohou získat bytové jednotky v budově pouze na základě dlouhodobého pronájmu, což je populární alternativa k přímému vlastnictví. 

2. Nákup domu 

Zahraniční občané nemohou přímo vlastnit půdu v Thajsku, což je klíčový rozdíl oproti nákupu bytu. Přímý nákup domu je proto možný pouze tehdy, pokud je pozemek pronajat na dlouhodobou dobu. Typický pronájem je uzavírán na 30 let s možností prodloužení na celkovou délku pronájmu až 90 let. Tato forma nepřímého vlastnictví umožňuje cizincům bydlet v domě, ale plné vlastnické právo na půdu zůstává v rukou thajského občana.

3. Nákup nemovitosti prostřednictvím thajské společnosti 

Někteří kupující mohou preferovat holdingovou strukturu, která poskytuje více práv a kontrolu nad nemovitostí ve srovnání s nájemním titulem. V tomto případě cizinci mohou založit thajskou společnost pro akvizici majetku. Aby byla společnost považována za "thajskou entitu", musí být alespoň 51 % podílů vlastněno thajskými občany. Tato možnost nabízí vyšší míru nepřímého vlastnictví a kontroly, pokud jsou dodržovány zákony, tedy za předpokladu, že se jedná o skutečné akcionáře a/nebo thajské partnery.

Je však důležité zdůraznit, že tato metoda se nachází v "šedé zóně" thajského právního systému a není doporučována thajskou vládou ani pozemkovými úřady. Úřady často zasahují, když mají podezření na neoprávněné využívání "nominovaných thajských akcionářů", kteří v praxi slouží pouze jako fiktivní investoři.

(Thajské úřady mohou kontrolovat, zda thajští akcionáři nejsou pouze nominální (tzv. nominee shareholders). Pokud je to zjištěno, může být majetek zabaven a společnost pokutována nebo zrušena. )

However, buying real estate in this country is subject to strict rules, especially for foreign citizens. The following points summarize the main options for foreigners to acquire real estate in Thailand.

1. Buying a condo

According to the Condominium Act B.E. 2522 (1979), only 49% of the registered area of ​​a condominium building can be sold to foreign owners, which is called the Foreign Quota. The remaining 51% must be owned by Thai citizens. If the foreign quota is exhausted, foreigners can only acquire residential units in the building on a long-term lease basis, which is a popular alternative to outright ownership.

2. Buying a house

Foreign citizens cannot directly own land in Thailand, which is a key difference compared to buying a condo. Therefore, buying a house outright is only possible if the land is leased for a long term. A typical lease is for 30 years with the option to extend for a total lease term of up to 90 years. This form of indirect ownership allows foreigners to live in the house, but full ownership of the land remains with the Thai citizen.

3. Buying property through a Thai company

Some buyers may prefer a holding structure that provides more rights and control over the property compared to a leasehold title. In this case, foreigners can set up a Thai company to acquire the property. In order for the company to be considered a "Thai entity", at least 51% of the shares must be owned by Thai citizens. This option offers a higher degree of indirect ownership and control, as long as the laws are followed, i.e., provided that there are beneficial shareholders and/or Thai partners.

However, it is important to emphasize that this method is in the "gray area" of the Thai legal system and is not recommended by the Thai government or the land authorities. Authorities often intervene when they suspect the misuse of "nominee Thai shareholders," who in practice serve only as shell investors. (Thai authorities can check to see if

Thai shareholders are merely nominal (so-called nominee shareholders). If found, assets can be seized and the company fined or dissolved.)